Kultura Moravskoslezký Z domova Zajímavosti Zprávy podle krajů

ROZHOVOR Z KULTURY: Ondřej Studénka: Scéna v hudebním divadle má ostré lokty

BRNO – Herec Ondřej Studénka je rodák z vesnice Vnorovy na Hodonínsku. Po dostudování Fakulty sportovních studií Masarykovy univerzity zkusil štěstí a podal si přihlášku na JAMU. Výrazné bylo také jeho působení v tanečním souboru Ondráš. První velkou příležitost mu poskytlo Městské divadlo Brno rolí Rozumbrada v Lloyd-Webberových Kočkách.

Mate za sebou zajímavý přerod ze sportovní fakulty na herectví. Kde nastal ten zásadní bod zlomu?

Zásadní bod zlomu si nevybavuji, možná, že ani žádný takový bod nebyl. Už zanedlouho po nástupu na fakultu sportovních studií jsem zjistil, že nechci být obyčejným učitelem tělocviku, táhlo mě to jinam, více uměleckým směrem. Následné studium na JAMU ve mně tuhle touhu jen prohloubilo a věděl jsem, že herectví a divadlo je to prostředí, kde budu šťastný. Nelituji ani dne ve vysokoškolském procesu, byla to krásná léta.

Mají tyhle dvě profese něco společné?

Možná se to nezdá, ale mají a hodně. Obzvláště na sportovních akcích a fotbalových turnajích.

Nebijí se ve vás elegán, s drsňákem?

Nemyslím si, že bych v sobě nosil drsňáka, jsem v podstatě hodný a klidný člověk. Nemám rád hádky a krizové situace, naopak vyhledávám prostředí, kde je klid a hlavně humor. A jestli by ve mně někdo viděl elegána, nebudu se na něho zlobit.

V jednom rozhovoru jsem se dočetl, že jste neměl extra vztah k divadlu. Jak ho vnímáte dnes, když jste stal jeho součástí?

Od malička jsem tančil ve folklorním souboru a ten je tak trochu divadlem, takovým živým muzeem. Dokonce jsem se folklorem chvilku i živil a jevištní podoba lidového tance už k divadlu nemá daleko. Takže jakýsi vztah tam byl vždycky, ale máte pravdu, že ten opravdový kritický a tvůrčí pohled k divadlu, jevišti, literatuře, hudbě či herečkám, ten přišel až při studiu na JAMU. Dnes se domnívám, že kulturní a duševní obohacení skrz divadlo je člověku velmi prospěšné a potřebné…

Jako byste hodnotil českou divadelní scénu, čím se musí člověk vyzbrojit, když chce prosadit v tomhle oboru?

Nevím, jestli nebudu příliš upřímný, ale říkám, že dnešní divadelní scéna, aspoň ta v hudebním divadle má ostré lokty. Člověk se musí umět obracet. Na druhou stranu, pokud opravdu zná a umí, je to velmi příjemné být hercem (nemluvím z vlastní zkušenosti). Jeden moudrý člověk kdysi řekl, že problém dnešního světa je v tom, že hloupí lidé jsou plni sebevědomí a ti chytří plni pochybností… a tak nějak cítím, že to funguje i na divadle…(K tomu už vlastní zkušenost mám).

Dosáhl jsem všeho, čeho jsem chtěl! Co všechno by mělo předcházet tomu, abyste řekl tuhle tu větu?

A to já vlastně říkám pořád! Nejsem příliš ambiciózní a tak mě stačí vyjet na kole do přírody a hned to hulákám na lesy. Navíc se mi nedávno narodil krásný a zdravý syn, takže ještě zasadím strom a mám splněno!

Jak byste se charakterizoval, kdo je Ondřej Studénka?

Ondřej Studénka je sportovně založený šťastný otec, který má rád humor a legraci. V mnohých očích je introvertní a rozvážný, v jiných zase společenský či spontánní. V mých očích má životu co vracet a taky se o to snaží!

Autor: Matej Uhlár