NAPSALI JSTE NÁM : Objetí s životní silou

ÚSTÍ NAD LABEM – “ Když mě před pár dny oslovila Dita Kubešová s žádostí o nafocení její soukromé charitativní akce, bez váhání jsem souhlasila. Přiznávám, že když mi sdělila koho budeme fotit, trochu mi zatrnulo – půjde o nemocné děti. I přes svou nervozitu stojím ve čtvrtek 23.5. ráno před Masarykovou nemocnicí v Ústí nad Labem, kde mě vítá trojice neznámých lidí.“

Konečně se potkávám s Ditou osobně a nestačím zírat. Ačkoliv a nebo právě proto, že je sama onkologicky nemocná vyzařuje z ní neuvěřitelná životní síla, energie a pozitivita. Jiskřičky v očích a její úsměv dávají tušit, že tahle žena je bojovnice. Vždyť z jejího momentálního nápadu, vzniklo něco neuvěřitelného. Na Facebooku vyhlásila sbírku pod jménem BALONKOVÁ OČIČKA a během pouhých 14ti dní se jí podařilo dát dohromady 20 300 Kč a nezměrné množství dárků pro děti.

V zápětí mi představuje své kolegy – Martinu a Zdeňka. „Je to žena, která bez váhání začala přikládat ruce k dílu a začala tuto akci plánovat a pomáhat se mnou. I přesto jaké má své problémy. Prý jí toto vše dodávalo ENERGII a byla za to a doufám ještě je ráda. I když jsem jí prý honila. Tato žena má taky SRDCE na svém místě a vím, že další akce bude také s ní.“ prozrazuje o Martince Dita. Ke Zdeňkovi dodává:“Je to kluk, který bez váhání poslouchal mé otázky a mile a rád mi na ně odpovídal. Zdeněk sám jednou ročně pořádá charitativní ples Ústí má srdce a již vím, že další ples bude spojený a pomůžeme mu jak to půjde, chtěli bychom spojit naší sílu a pomoc tam kde je potřeba.“

Jako první spolu navštěvujeme Hematologický stacionář, kde se nás ujímá vrchní sestra Jana Lulková. Absorbujeme velké množství informací. Osobně mě zaujalo, že při včasné diagnostice u dětí, je leukémie léčitelná ve 99,9%! Zajímavé jsou věci, které asi lidem nepohybujícím se v tomto prostředí, vůbec nedochází. Většina dárků a pomoci přichází ve vánoční čase, ale třeba na Den dětí, jak to vymyslela Dita, si skoro nikdo nevzpomene. Taktéž se trochu zapomíná na děti s těmi „obyčejnými“ nemocemi, jako je třeba cukrovka..

Konečně dochází k předávání dárků. Fascinuje mě, že Dita si předem po telefonu zjistila, co by si děti přáli. Navíc spolu s partou kamarádek pečlivě dárky zabalila a nasáčkovala. Jako první obdarovává trojici malých ambulantních pacientek. Holčičky i jejich maminky doslova nevěřícně zírají na množství dárečků. Ordinace se najednou plní smíchem, sestřičky, paní doktorka, my – všichni mají úsměv na rtech. Dita každé z dívek předává v objetí životní sílu a chuť bojovat se zákeřnou nemocí.

O pár pater výš navštěvujeme na uzavřeném oddělení dvě malá děvčátka, která bohužel tráví svůj čas na nemocničním lůžku. Nutnost převléknout se a vzít si roušku navozuje stísněný pocit. Ale holky jsou v „pohodě“. možná, že si díky svému nízkému věku ani neuvědomují svůj boj s nemocí. O to víc trpí jejich rodiče….. Holky byly z dárků nadšené. A jako bonus předává Dita nejen tradiční objetí, ale i několik dvd přehrávačů, které snad ulehčí dětem jejich pobyt v nemocnici. Loučíme se a mažem to ven vydýchat.

Nicméně, vzhledem k tomu, že se vybralo opravdu hodně, čeká nás ještě jedna zastávka. SPECIÁLNÍ ZÁKLADNÍ A PRAKTICKÁ ŠKOLA v Ústí nad Labem. Objekt je obrovský, vše voní novotou a působí velkým klidem. Než se stačíme rozkoukat přichází paní učitelka s partou dětí a pomáhají nosit spousty krabic s dárky.

Protože je Dita nezmar, rozhodla se obdarovat každé dítě zvlášť. Říkám si proboha, vždyť jich je přes dvě stě. Než stačím cokoliv říct je už Dita s Martinou a partou malých pomocníků na cestě ke třídám. Mezi žáky se nachází vozíčkáři, ležáci a hlavně s poruchami jako je třeba autismus. Teprve teď to na mě všechno dolehlo. Ta neskutečná bezprostřednost, vděk a radost, která z dětí vyzařuje je nesmírně čistá. Chce se mi brečet, ale statečně pokračuji s ostatními od třídy ke třídě. Všude kolem sebe vidím výrazy překvapení, jak u dětí tak personálu, bylo to totiž překvapení o kterém opravdu nic netušili. Nebudu se znovu rozepisovat o radosti a objetích. Jen snad myšlenka – tyhle učitelky, vychovatelky a asistentky by měly mít všechny svatozář.

Na závěr mi dovolte některá fakta – 1 žena, 14 dní, 20300 Kč, 340 obdarovaných dětí během jednoho dne! To asi mluví za vše. Obrovský dík patří všem, kteří přispěli hmotně a finančně, tak také těm, kteří přiložili ruku k dílu. Chcete-li i třeba Vy příště rozšířit jejich řady, obraťte se přímo na Balonková očička ( https://www.facebook.com/Balónková-očička-2333487946880047/ ), popřípadě zajímá-li Vás celá fotogalerie z akce, naleznete jí na stránce Lucie Svobodova Photo ( https://www.facebook.com/luciesvobodovaphoto/?ref=br_rs ).

„Bylo mi ctí se této akce zúčastnit a zároveň se poznat s Ditou. Dalo i vzalo mi to hodně, ale dobrý pocit převažuje. Ditu v brzké době čeká další náročná operace, buďme všichni v duch s ní a držme jí palce. Svět nesmí přijít o opravdového anděla.“ Dodává Lucie Svobodová.