ČESKO – Jmenuji se Klára a mám greyhoundí nemoc. Začalo to Bugsíkem, mým prvním chrtem. Je to již 8 let nazpátek. Neuvěřitelně to letí. Nicméně, ráda bych Vám pověděla příběh dvou greyhoundů od prvopočátku...
Psal se březen 2012 a já ho spatřila na fotce. Něžný obličej až moc vystrašený. 
Dosud jsem o chrtech nic nevěděla, upřímně jsem ani nechápala, co na nich lidé vidí. Hubená postava, viditelné kosti, protáhlý čumák. Ale pak.. Pak jsem ho zahlédla a svět se otočil vzhůru nohama. To je on. Ten k mému životu patří. Jmenoval se Swift Bugatti a byl to vysloužilý dostihový greyhound.
V momentě příjezdu jsem pohlédla na chrta očima, které jsem vídala u chrtařů.. Najednou jsem to viděla. Ta chůze! Ta elegance od čumáčku až po ocásek. Ta přenádherná blond barva. Byl to nejkrásnější pes na světě. Vzala jsem písmenka ze závodního jména a vznikl Bugsy.. Bugsík..
Mít chrta ze špatných podmínek není jednoduché a on byl nejen můj první chrt, ale také můj první pes v životě. Začátky byly opravdu velmi těžké, tento greyhound byl velmi zničený původním životem. Naprosto všeho se bál.. Lidí, zvířat, pohybů. Pamatuji si živě na druhý den, kdy jsme šli ven, Bugsík šlápl na list a začal se klepat..
FOTOGALERIE…
„Je to tu,“ říkal si. „Teď je se mnou ámen“. List pod nohou mu očividně způsobil velké deprese a tak jsem se naučila první zásadní věc – že 33 kilo fakt neunesu! Pamatuji si také, když se poprvé vyčůral doma. Učit hned od začátku – říkali. Tak jsem zvedla hlas a řekla „co to bylo?“ No a v tu chvilku se Bugsík počůral podruhé a to strachy.
Tohle nebude jednoduché.. Hrozí Bugsíkovi readopce?
Autor: Klára Nosovská
Nadační fond Slza zvířat
