ČESKO – Je tu opět 4. květen, svátek hasičů a jejich světce svatého Floriána. „Zabývám se dějinami požární ochrany, a tak dostávám otázky také na to, proč je patronem hasičů sv. Florián? Někdo i dodá – vždyť neměl s ohněm nic společného. Jeho mučednictví skončilo v řece,“ říká Josef Nitra.
Je naprosto zbytečné si s tím lámat hlavu. Svatý Florián se prostě dostal k hasičům, jako ochránce před požáry z výklenků obydlí, z návsí a náměstí, z obrázků selských jizeb a měšťanských pokojů na hasičské prapory přirozeně s naprostou samozřejmostí. Proto i jeho svátek je svátkem hasičů a kominíků, od kterých jsme převzali nejenom protipožární ochranu, ale i světce. A to, že skončil s mlýnským kamenem na krku ve vodách Dunaje, není vůbec pro jeho uctívání podstatné.
Posláním hasičů je chránit životy, zdraví a majetky spoluobčanů, ale z pohledu jejich vývoje se formy pomoci bližnímu neustále mění a celkem i nepředvídaně. Hasičské sbory byly zakládány především k hašení požárů. Kdybychom zůstali jen u nich, asi bychom nestáli spolu se zdravotníky na piedestalu nejprestižnější složky naší společnosti. Vždyť dnes máme daleko více technických zásahů než výjezdů k ohni. Pokud je potřeba, hasiči neváhají a vědí, co mají dělat. Příkladem mohou být povodně, o které v posledních desetiletích rozhodně nebyla nouze. Obětavost a snaha všemožně pomoci se stala hlavním rysem záchranářských prací profesionálů i dobrovolníků.
A před více než rokem přišlo něco, s čímž jsme sice v našich krizových plánech počítali, ale pravděpodobnost, že budou svým způsobem realizovány byla mizivá. Kdo by si pomyslel, že to budou právě hasiči, kteří budou největší posilou policistů v plnění jejich povinností v dobách nejpřísnějších opatřeních? Kdo by si pomyslel, že to budou právě hasiči, kteří budou zajišťovat, aby se potřebné ochranné prostředky se dostaly z letišť až na místa, kde jsou nutně zapotřebí. Kdo by si pomyslel, že to budou právě hasiči, kteří budou zastávat práci sociálních a zdravotních služeb v těch nejrizikovějších podmínkách. A už vůbec by nikoho nenapadlo, že se budou podílet na takových úkonech, jakými je testování nebezpečného viru.
Své úkoly, čekané i nečekané hasiči opět splnili se ctí. Mají velký důvod k oslavě a k té se nabízí svátek svatého Floriána. Je to pěkná tradice a není důvod hledat, kde a jak vznikla, přestože její kořeny samozřejmě známe.
Přátelé, přejme si, abychom i nadále čestně plnili to, co je nám vlastní, a hlavně, aby nás bylo zapotřebí co nejméně. Florián nebyla špatná volba. Hasiči jsou hrdi na svou minulost a myslí na ty, kteří budou tvořit budoucnost. Nevolí bez rozmyslu, ale s uvědoměním, s kým budou ve svých nejlepších tradicích pokračovat.
Svatý Florián bývá nejčastěji zobrazován jako římský voják s přilbou, mečem a korouhví, vylévající z vědra vodu na hořící dům a někdy i na hořící chrám.
Památka sv. Floriána je oslavována 4. května, letos to bude již 1716 let od jeho smrti. Sv. Florián se stal patronem všech hasičů, kominíků, hrnčířů, pekařů a zedníků. Je patronem proti požárům a vodě, a proto představoval v dřívějších dobách běžný a hojně užívaný námět pro výklenkové plastiky venkovských usedlostí, které měly ochraňovat dům. Dokonce o jeho svátku bylo zakázáno rozdělávat oheň a nosit vodu, aby se v usedlosti nestalo neštěstí. Floriánovo „hasičství“ je však třeba chápat v symbolickém slova smyslu jako hašení požáru lidské zloby a nenávisti. Svatý Florián má proto v rukou nádobu vody života, která má hasit vyprahlost a zlo. Všechny ostatní výklady jeho „hasičství“ jsou výsledkem pozdějších legend. V souvislosti se sv. Floriánem vznikla i celá řada lidových rčení, za všechny uvádíme například: „Kde pálí ohně žár a vzrůstá hřích a svár, pomocník je nám dán, svatý Florián.“
Autor: Josef Pepa Nitra
Zdroj: HZS ČR
